Kolik pracovních dnů je mezi dvěma daty

Kalendářní den, všední den a pracovní den nejsou totéž

Jedno a totéž období má tři různá čísla podle toho, co se do něj počítá. Kalendářní dny berou všechno, co v období leží, včetně sobot a nedělí. Všední dny jsou pondělí až pátek. Pracovní den se od všedního liší jen tam, kde na něj připadne svátek, a právě v tom bodě se počty rozejdou.

Obě krajní data se počítají, takže období začíná i končí dnem, který jste zadali. Od 1. do 30. září 2026 tak vyjde 30 kalendářních dnů a 22 pracovních dnů počítáno od pondělí do pátku. Když si spletete, které z těch tří čísel potřebujete, nepomůže vám ani přesná kalkulačka.

• Kalendářní dny: všechno v období, víkendy i svátky.
• Pracovní dny: pondělí až pátek, nebo pondělí až sobota podle přepínače.
• Víkendové dny: kolik dnů z období padlo na sobotu a neděli.
• Rozdíl mezi prvním a druhým řádkem je přesně to, co jste vypustili.

K čemu je přepínač na soboty

Pětidenní týden není jediné rozvržení, se kterým lidé počítají. Kdo pracuje v režimu, kde je sobota běžný den, dostane při nastavení pondělí až pátek číslo, které mu k jeho vlastnímu kalendáři nesedí. Proto je volba na vás a ne na kalkulačce.

Přepínač se týká jen sobot, neděle zůstávají mimo. Když chcete výsledek zkontrolovat, porovnejte oba běhy: rozdíl mezi nimi je počet sobot v období, a ten si snadno ověříte pohledem do kalendáře.

Proč se svátky neodečítají

Velikonoce se každý rok posouvají, některé svátky padnou na víkend a v různých letech vyjdou na jiný den v týdnu. Automatické odečítání by proto dalo špatné číslo velké části čtenářů, a z výsledku by to nebylo poznat: chybějící dny by v čísle nebyly nijak vyznačené. Číslo, u kterého nevíte, co z něj zmizelo, se nedá zkontrolovat.

Tady dostanete čistý počet dnů podle týdenního rozvržení a svátky, které se týkají zrovna vašeho období, si odečtete sami — znáte je lépe než kalkulačka. Datum do dřívější než datum od je odmítnuto, takže obrácené zadání vám tiše neprojde.

Časté dotazy

Další kalkulačky